Superstar s tváří Hitlera

18. 11. 2012 13:03:01
Londýn oprášil muzikálovou klasiku a zvedl lidi ze židlí. Na scéně je znovu Kabaret, nestoudný ohňostroj vášní a ďábelské manipulace.
Cabaret, Will Young, Michelle Ryan a companyCabaret, Will Young, Michelle Ryan a companyThe Savoy Theatre London

Úspěch Kabaretu zaskočil při své premiéře v roce 1966 i své tvůrce, tandem Kander – Ebb, kteří muzikálovému světu dali ještě Chicago, Zorbu nebo hit New York, New York. Kromě cen Tony a Grammy posbírali za pozdější filmovou verzi také Oscary a jejich Kabaret dodnes figuruje ve dvacítce nejnavštěvovanějších muzikálů na Broadwayi všech dob (od roku 1966 celkem 3.803 představení).

Příběh se odehrává v německém Berlíně 30. let minulého století a líčí divoké zážitky bisexuálního spisovatele Clifforda Bradshawa, především jeho románek s kabaretní zpěvačkou Sally Bowles. Kabaret Kit Kat je pak místem, kde se odrývají nejspodnější proudy perverzí doby – ať už tělesné nebo filosofické v podobě nástupu fašismu.

Idol v roli šílence

Nejnovější zpracování stále aktuálního tématu je bez debat mimořádné. Stojí na šťavnatých choreografiích, nepřekonatelné hudbě, kterou hraje živý orchestr a pak na výkonu někdejšího vítěze britské pěvecké soutěže Pop Idol, Willa Younga, který exceluje v roli kabaretiéra Emceeho. Young postavě vtiskl panoptikální grotesknost i lačnou chlípnost, kterou očividně šokuje nejednu svou fanynku v publiku. Zvlášť odporný je v poživačné písni „Money“, kde obklopený polonahými tanečníky hltá bankovky s uslintaným šklebem, že „prachy hýbou světem“. V protipólu pak jako uhlazený nacistický trubadúr zpívá hymnický song „Tomorrow Belongs to Me“, během něhož se promění v cholerického vůdce s knírkem, který svírá v dlaních provázky od lidských loutek.

Prostopášný tanec a nudná herečka

Incenaci vedle Younga dominuje choreografie venezuelského tvůrce Javiera de Fruta, kterého britští divadelníci právě za Kabaret ocenili cenou Olivier. Tanečníci i tanečnice hýří dekadentností, létají vzduchem, plíží se smyslně po forbíně a zkoumají dychtivost obecenstva. Erotický náboj je přitom živočišný, ale nikoliv vulgární, tělesná vášeň je tu zcela konkrétní, ale ne popisná. Málo platné, choreografovi zásadně pomáhá kvalita souboru – všichni členové jsou výrazné typy a vedle tance špičkově ovládají akrobacii, zpěv i herectví ve druhém plánu.

To se, bohužel, nedá říct, o představitelce hlavní role – zpěvačky Sally Bowles. Ano, všichni si pamatujeme dechberoucí Lizu Minnelli, která za filmovou verzi získala Oscara. Viděl a slyšel jsem ji, mimochodem, zpívat písně z Kabaretu před dvěma lety živě v New Yorku a je pořád jedinečná. Londýn do této úlohy obsadil místní hvězdu televizních seriálů Michelle Ryan, což se ukázalo jako omyl. Pohledná herečka part nezvládá ani pěvecky, ani herecky, není dramatická, natož svůdná. Song „Maybe This Time“ ploše odzpívá, jako by šlo o nápěv bez obsahu, naděje, „že tentokrát to vyjde“ se její Sally nedočká. Ničím nepřesvědčí, že outsider berlínského lokálu ve skrytu duše hledá, touží, sní. Koneckonců, v hodnocení jejího výkonu se vzácně potkalo hlediště s kritiky – Michelle Ryan sklízí na děkovačce jen vlažné ovace a místní tisk její sex appeal přirovnal k marmeládě.

Úspěch na vlastní triko

Nicméně, nejnovější revival Kabaretu je v londýnském West Endu představením, které se vymyká průměru. Není lehkomyslnou šou plnou cingrlátek, její mrazivé finále, které by byl zločin teď prozradit, obecenstvo přiková do sedadel, aby z nich vzápětí s jásotem a uznáním vyskočilo při závěrečném potlesku.

Režisér Rufus Norris provokativní dílo inscenoval už podruhé a to v soukromé produkci Billa Kenwrighta. Bez státních dotací, aby mohli „naplnit svá poslání“, tak vyprodávají sál s tisícovkou míst až do poloviny ledna 2013.

Cabaret, The Savoy Theatre, London

Autor: Janis Sidovský | neděle 18.11.2012 13:03 | karma článku: 9.21 | přečteno: 2011x

Další články blogera

Janis Sidovský

Strach z gayů chce změnit ústavu

Poslanci chtějí měnit ústavu a zabránit gayům, aby mohli pobírat vdovský důchod nebo mít společné jmění. Navrhují, aby manželství bylo ústavně jen pro muže a ženu, čímž zablokují nároky stejnopohlavních partnerů.

18.6.2018 v 13:45 | Karma článku: 39.04 | Přečteno: 5609 | Diskuse

Janis Sidovský

Manipulace s hlasy do Slavíka byla vždycky

Skupině Ortel nemohl Slavík více pomoci, když neuznal všechny hlasy, které kapele zaslali fanoušci. Pokud bylo záměrem utlumit xenofobní hlas, zazní ještě mohutněji.

26.11.2017 v 16:41 | Karma článku: 37.41 | Přečteno: 4021 |

Janis Sidovský

Marné čekání na chlapskou slušnost

Čekal jsem, že se pan poslanec zachová jako slušný chlap. A postaví se čelem k výrokům svého tajemníka. Místo toho jsem se dočkal naprosté ignorace.

22.11.2017 v 18:52 | Karma článku: 32.72 | Přečteno: 4584 | Diskuse

Janis Sidovský

Otevřený dopis k posílání gayů do plynu

Gayové by podle tajemníka poslance Holíka (SPD) měli jít do plynu. Ne, není mi to jedno, a proto píšu otevřený dopis.

11.11.2017 v 19:08 | Karma článku: 40.43 | Přečteno: 6207 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Ladislav Kolačkovský

Z podzimní Vídně - Německý řád s novým Velmistrem

Ke konci roku 2018 proběhla událost, která má význam nejen pro život uvnitř Řádu bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě, ale i dosah celospolečenský, protože Německý řád má již po staletí pevné místo v kultuře naší země.

16.12.2018 v 0:01 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 310 | Diskuse

Karel Sýkora

The Cure – Lullaby

The Cure je anglická alternativní rocková hudební skupina založená v roce 1976 zpěvákem a kytaristou Robertem Smithem v Crawley, Západním Sussexu. Během své existence zaznamenala kapela mnoho změn v sestavě.

15.12.2018 v 17:56 | Karma článku: 5.43 | Přečteno: 99 |

Pavel Kalabis

Statky jsou různé. Některé z nich jsou kulturní

Aktuální čas sám o sobě je výzvou ke vzájemné toleranci. Obracím se na čtenáře s důvěrou v to, že následující do tolerantního rámce patří. A případné zamyšlení o věcech obecnějších také. Uvedené není nové, ale ani nevýznamné.

15.12.2018 v 12:46 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 164 | Diskuse

Peter Krivda Soliwarski

Vodný mlyn Kolárovo

...predo mnou sa na hladine pohojdával starý vodný mlyn. Jeho silueta sa odrážala na hladine. Odrážali sa tam aj brehy Malého Dunaja a tak ako sa tá hladina vlnila, chveli sa aj obrazy krajiny na nej a plávali niekam do diaľav...

14.12.2018 v 13:27 | Karma článku: 10.05 | Přečteno: 175 | Diskuse

Karel Sýkora

Role písma jako prostředek pro působení mentálních a sociokulturních změn

Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly. Nejstarší typy písma jsou piktogramy nebo ideogramy. Většina písem může být rozdělena do 3 kategorií: logografické (slovní), sylabické (slabičné) a alfabetické.

14.12.2018 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 |
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6138

Producent, manažer, marketingový konzultant v oborech showbyznys a média. Mediálně zastupuje Český národní symfonický orchestr a festival Prague Proms, podílí se na publicitě muzikálů a momentálně produkuje představení Noci na Karlštejně na hradě Karlštejn.

sidovsky.cz

Najdete na iDNES.cz