Českem se plíží homofobie

Prezidentská volba dodala kuráž blogerům, kteří během posledních dnů sepsali pár opravdu vyvedených homofobních vyznání. Ptají se, jestli je Václav Moravec homosexuál a podivují se nad zákonem o registrovaném partnerství. Mají heterosexuálové v Česku opravdu důvod bát se gayů a leseb?

Colour Planet

Tak například bloger lidovek Jiří Heřmánek se podle svých slov vyjadřuje „ke všemu, čemu rozumí“. Zřejmě proto se kupříkladu dočteme, že zákon o registrovaném partnerství měl „homosexuální menšinu zviditelnit a propagovat, nikoli zrovnoprávnit“. Nevím, nakolik je autor zběhlý ve znalostech gay života, ale zviditelnění je to poslední, o co by většina homosexuálů stála. Žádný z nás se orientací nechce prezentovat, svoje soukromí na obdiv nestavíme. Díky odlišnosti jsme jen pro média atraktivnější a pro některé čtenáře křiklavější, proto asi jakákoli zmínka v médiích budí mylný dojem, že gayům jde o popularitu. Není to tak.

Registrované partnerství kromě symbolu jakéhosi „zrovnoprávnění“ přineslo gayům a lesbickým ženám především jistotu v sociálně-právních oblastech a současně zavazující povinnosti vůči partnerovi. Pro heterosexuály to může znít třeba banálně, ale právě registrované partnerství pomáhá stabilizaci vztahů gay a lesbických dvojic. Nevstupují do partnerství kvůli majetku nebo dětem, ale z prosté touhy nežít spolu na psí knížku. Do dnešního dne v Česku vstoupilo do partnerství 487 dvojic, svazek se však osobně dotýká i jejich rodin a příbuzných. Je proto zavádějící tvrdit, že „máme zákon pro zanedbatelná 4% obyvatel“. Mimochodem – ačkoliv v Čechách se každé třetí heterosexuální manželství rozvádí (postiženo je tedy 30% rodin), z uvedených 487 partnerství jich skončilo pouhých 6, tedy necelých 1,5%.

Homofobní názory trousí další bloger, „moderní člověk“ Martin Benkovič. Ten se zase na idnes rozepsal o obavě, že zákon o registrovaném partnerství je jen cestou k povolení adopcí gayů a lesbických žen. Člověk by snad ani nevěřil, že čte řádky obdivovatele ODS a Václava Klause, spíš se vkrádá dojem, že máme co dělat s lidoveckým fanatikem. Spisovatel Benkovič  se dokonce čtenářům svěřil se zajisté „moderním“ postřehem, že gayové a lesby jsou „strašákem dvacátého prvého století“. Bože, tak tomu říkám globální rozhled!

Strach z homosexuálů neskrývá ani Aleš Presler, bloger na volné noze. Ve svém podnětném příspěvku řeší otázku, zda je moderátor Václav Moravec homosexuál a alibisticky v odstavcích připomíná, že „proti homosexuálům nic nemá“. Svoji toleranci dokládá perlami jako: „vím, že dříve anebo později bude nařízeno, aby se místo slova homosexuál používal přijatelnější výraz gay (podle vzoru cikán – róm)“. V pozoruhodném blogu se pak zamýšlí nad homosexuálními jinotaji Václava Moravce a jeho údajných gay hostů při komentovaném přenosu volby prezidenta ČR.

Všichni tři blogeři se ve svých zasvěcených úvahách obávají nejhoršího – že gayové mají vliv a „obsadili významné posty v masmédiích“. Čtenář, který vidí dál než za česká humna, se musí podobnému rozjímání pousmát. V Londýně byly minulou neděli rozdány prestižní divadelní ceny Stage Award, kde 7 ocenění získal bláznivý muzikál Hairspray s gayem v hlavní roli (a hrajícím ženu), dvakrát bodovalo divadlo vlastněné gayem Eltonem Johnem a cenu za vynikající herecký výkon si odnesl gay aktivista, Sir Ian McKellen, za ztvárnění titulní role v inscenaci Král Lear. Noční můra třech českých blogerů byla korunována o několik dnů později na Brit Awards, které zahajoval zpěvák Mika (zasvěcení vědí) a na nedělním ceremoniálu Oscarů, kde o zlatou sošku bojuje lesbický dokument.

Být gay není otázkou volby, ani důsledek špatného stravování nebo změn klimatu. Je to danost, stav, se kterým člověk přichází na svět.  Mezi gayi jsou hlupáci, licoměrní měšťáčci, galerka i výjimečné osobnosti, stejně jako mezi heterosexuály, možná i ve stejném poměru. Hrdě se hlásíme k odkazu mimořádných gayů, jakými byli Eduard Cupák, Andy Warhol, Fredie Mercury nebo Truman Capote. A za hrdiny považujeme ty, kteří se nebáli říct naplno: „jsem gay a co má být“.

Přesto a právě proto nemá česká heterosexuální většina důvod k obavám. Jako ji nijak neohrožuje registrované partnerství, není žádný racionální důvod, aby jim úspěšní čeští gayové a lesby, například Martina Navrátilová nebo Pavel Vítek, naháněli strach.